Červenec 2015

Volám sa Vtierka a budem u vás bývať!

24. července 2015 v 19:04 | Marjorie |  deník
a hotovo.
Nehodlám psát nic moc na úvod, protože to neumím.
Ani nejsem v moc depkoidní náladě, takže sem opíšu depky z předešlých dvou dnů, které jsem si zapisovala do poznámek na mobilu.

Mimochodem, budu sprostá, budu zlá, neslušná a nespisovná a vy s tím nic neuděláte.
Věk vám taky může být ukradenej.

22.7.2015
Nemám smysl žít. Ale ještě horší je, že jsem to teď napsala a ani nevím proč. Prostě mám fakt mizernou náladu. Takovou nijakou. Nic. Prostě prázdno. Uvnitř jsem úplně prázdná. Jak v žaludku, tak i v duši. Ale nevím PROČ.
To místo. Už od rána na něj myslím. Jak jsem spatřila tu fotku, která se mu nadměrně podobala.
DUŠE & SEN. Dvě slova, která s tím místem souvisí. Samotná by neznamenala skoro nic, jen výplod českého jazyka.
To místo neexistuje. Těžko říct, proč pro mě tolik znamená. Vždyť jsem si na něj delší dobu nevzpomněla. Nechci se tam jet podívat nebo tak. Nejsem schopna to místo nakreslit nebo popsat. Je jen v mé hlavě.
Vím, co chci. Chci žít. Ale zatím jsem se nerozhodla, jestli žít TAM nebo TÍM.

Uběhly čtyři minuty a já pořád přemýšlím. Už ale ne v takový depce a vlastně ani s prázdným žaludkem ne. A to je právě to.
Anorexie...
Nevím, proč zrovna ta. Nemůžu pořádně vědět, co je to za nemoc. To můžete poznat jen z pohledu anorektičky.
A vůbec, co když anorexie není tak hrozná? Co když se lidé dostanou jen k nepravdivým informacím?! Možná vůbec nevíme co se ve světě děje a vlastně ani to nevíme..
Tenhle svět je prostě hnusnej. Lidi ho dělaj hnusným. Možná bych si měla najít příznaky sociální fobie, protože hrozně nenávidím lidě a je mi nepříjemný, když na mě někdo promluví.
Bojím se lidí.

Mám k tomu i důvody:
1. Lidi jsou zlí. Znásilňují, mučí a vraždí.
2. Lidi jsou i děti. Děti jsou potvory.
3. Lidi jsou blbí.
4. Čtvrtý důvod je ze všech nejdůležitější.
Jsou nafoukaní. Příšerně nafoukaní.
Myslí si o sobě, že jsou lepší než jiná zvířata. Proč by měli být? Jediné, čeho mají víc, je ego.

-

23.7.2015
Jako čerstvý školák (první, druhá třída) jsem se vždycky uklidňovala tím, že prázdniny a školní rok se furt střídají a tak to vždycky bude. Dnes už mě tenhle koloběh zase deptá.
Je to pořád dokola.
Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle.
Leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec.
A zase znova.Připadám si jako autista. Každej den skoro ve stejnou hodinu dělám to samý.

Škola je hrozně blbej nápad. Ne proto, že se tam musím učit důležité informace (neboli kraviny, který v životě nepoužiju). Tentokrát se ani nehodlám vztekat nad tělákem, který je ten nejhorší předmět.
Vzpomínám si, jak jsem kdysi napsala, že škola je nesmysl a nějaký zkurvená pizda mi napsala, že prý snad, až vyrostu, změním názor.
No, nevím, jestli jsem z toho pro dotyčnou krávu dostatečně vyrostla, ale vím jediné: názor jsem nezměnila.
Serou mě ty lidi. Smradi a učitelky.
Nebudu do podrobna popisovat jednu situaci týkající se toho, jak mě naštvala jedna z učitelek, ale vím jediné:
1. Učitelky jsou stejné jako ostatní lidi, jen maj pocit, že jsou něco víc a že musej mít v každym případě pravdu.
2. Drzej tón učitelek. Když se mi něco nelíbí, řeknu to normálně.
3. Pro učitelky pravidla neplatí. Jsou přesvědčený, že můžou někoho porazit, aniž by řekly s dovolením.

-----


To je asi tak vše.
Mějte se líp, než já.